Palebný objekt KŽ-2

  Nejmladší sériově vyráběný kulometný objekt KŽ-2 byl vyvíjen v letec 1954 – 1956 a v průběhu vývoje prošel mnoha konstrukčními změnami, které reagovaly na měnící se požadavky kladené na tento objekt. Tvarové se konstruktéři bezesporu inspirovali německou převoznou pancéřovou kopulí Panzernest, kterou Němci sériově vyráběli během druhé světové války. O její výrobě se po válce uvažovalo i v Československu, ale nakonec od ní bylo upuštěno z důvodu velké materiální náročnosti na ocelolitinu.
Jako u jediného sériově vyráběného objektu bylo u KŽ-2 použito tzv. panelové konstrukce. Její nevýhodou byla velkou hmotností daná nutnost strojního osazování, avšak díky vhodnému tvarovému řešení byl vyvinut poměrně odolný objekt, který bylo možno použít pro střelbu jak z kulometu, tak z pancéřovky nebo tarasnice. Objekt bylo dokonce možné zabudovat jako pozorovatelnu.
Výkres zachycuje půdorysný tvar, který byl vyřešen v roce 1955, prokazatelně vyroben v několika kusech a vyzkoušen v roce 1955 v Rokytnici nad Orlicí a ve VVP Jince. Pro sériovou výrobu byl objekt poněkud tvarově zjednodušen, a to především nahrazením oblých hran rovnými. Další změnu představovalo zrušení pozorovacích průzorů v bočních stěnách. Odolnost projektu byla udávána stejná jako u KŽ-1, ale v archivních podkladech byl hodnocen jako nejodolnější objekt.
Sériově vyráběný objekt KŽ-2 sestával ze čtyř dílů – základový panel, dolní část, horní část se střílnou a střílnová nástavba. V týlu byla samozřejmě budována i přístupová chodbička z KŽ rámů, opatřena protitlakovými dveřmi. Samozřejmostí byl i kamenný zához, kterým byl objekt opatřen. Střílnu bylo možno uzavřít ocelovým štítem. Podle dostupných podkladů byly tyto objekty budovány v roce 1959, a to pouze v prostoru AŠ – Nýrsko. Jejich celkový počet není zatím znám, ale pravděpodobně nepřesáhl počet 200 kusů.