Palebný objekt KŽ-1

  Jedním z prvně zavedených objektů se stal palebný objekt KŽ-1 vyvinutý v letech 1952 – 1954. Byl budován z prefabrikovaných trámců a rámů zásadně jako jednostřílnový o vnitřních rozměrech 180x180 cm světlé výšce 195 cm, která se směrem od střílny snižovala. Vstup byl situován zpravidla do jedné z bočních stěn a opatřen chodbičkou s protitlakovými dveřmi. Tloušťka stěn byla 10 cm, stěna se střílnou byla zesílena na 30 cm a stropní prefabrikáty měly tloušťku 20 cm. Čelní stěna a stěna se střílnou ohrožená ostřelováním byla opatřena kamennou rovnaninou v tloušťce 80-100 cm. Objekt odolal přímému zásahu granátů do ráže 57 mm, min do ráže 82 mm a výbuchu trhavého houfnicového granátu 155 mm ve vzdálenosti 1,5 – 2,5 m od objektu. Poskytoval ochranu proti tlakové vlně působící na povrchu terénu nad objektem do 1,67 kg/cm2 podle polohy objektu a vzhledem k místu jaderného výbuchu za předpokladu, že objekt byl vybaven železobetonovou nástavbou střílny s ocelovým ochranným štítem a vchodem zajištěným protitlakovými dveřmi. Poskytoval i ochranu proti světelnému a radioaktivnímu zářen. Hlavní zbraní byl těžký kulomet umístěný v palebné výšce 1300-1400 mm.
Souprava pro stavbu objektu KŽ-1 obsahovala 18 různých druhů prefabrikátů, celkem bylo pro stavbu a zamaskování potřeba 117 prvků (počítáno pro objekt opatřený šachtovým vstupem a překrytou železobetonovou střílnovou nástavbou). Celková hmotnost objektu činila přibližně 10 t. Bojovou posádku tvořili dva muži (střelec a pomocník), jako pohotovostní úkryt sloužil pro 4 vojáky, v nouzovém případě až pro 7 vojáků. Pevnůstka nebyla vybavena nucenou ventilací a při střelbě bylo nutné mít otevřené dveře.
Z archivních podkladů a nálezů v terénu lze vystopovat postupný vývoj od roku 1955, kterými prošly objekty KŽ-1 v průběhu výstavby. Nejpatrnější rozdíl je v použitých střílnách. Objekty budované v letech 1955 – 1958 mají tzv. velkou střílnu o vnitřních rozměrech 370x230 mm. Objekty budované v roce 1959 a později mají již malou střílnu s vnitřními rozměry 210x230 mm. Do roku 1958 se totiž počítalo s tím, že těžký kulomet vz. 37 nebo vz. 43 bude upevněn na polním podstavci postaveném na jednoduchém střeleckém stole pod střílnou. V roce 1959 již bylo jisté, že bude zavedena univerzální lafeta UL-1 a rozměry střílny mohly být zmenšeny. Jelikož objekt nebyl vybaven periskopem, bylo pozorování nutné provádět střílnou přes pozorovací průzory v základní dece lafety. Lafetami byly nakonec v průběhu 60. let vybaveny prakticky všechny vybudované objekty KŽ-1 a nepotřebné stoly pro kulomety byly odstraněny. Základní deska lafety byla zhotovena z 14 mm oceli a poskytovala střelci i ochranu proti střepinám a odolala zásahům zbraní do ráže 12,7 mm.
Spolu se střílnou bylo změněno i řešení střílnové nástavby. Původní dřevěná z kulatiny byla na začátku 60. let nahrazována nástavbou z železobetonových prefabrikovaných rámů s možností uzavření plechovým protitlakovým štítem. Výměna nástaveb se prováděla z důvodu přehodnocování účinku jaderných zbraní. V terénu je možno se setkat i se zděnými nástavbami. Nástavby byly v míru překryty šikmo položenými panely opatřenými vrstvou humusu nebo kamení za účelem maskování.
Změnami prošlo i řešení vstupu. V počátcích se počítalo, že objekt bude uzavřen jednoduchými dřevěnými dveřmi připevněnými přímo k vstupnímu prefabrikátu, který byl za tímto účelem opatřen párem otvorů pro jejich uchycení. Později bylo rozhodnuto o budování chodbičky s protitlakovými dveřmi napojenými na vydřevený zákop. U tohoto řešení zřejmě docházelo k postupnému zasypávání dveří, a proto byl vstup u drtivé většiny objektů upraven tzv. šachtovým vstupem, kde čela šachty byla obložena železobetonovými deskami, které bylo možné odstranit při napojení na zákop. Vstup do objektu za účelem údržby byl možný shora šachtou po odkrytí krycího panelu. Palebné objekty byly určeny především pro vedení bočních a kosých paleb, v terénu však byly nalezeny i objekty s čelním působením, dokonce v některých případech i se střílnou směřovanou do vnitrozemí (týlu postupujícího něpřítele). Celkový počet vybudovaných objektů KŽ-1 není znám, ale pravděpodobně se pohybuje mezi 700-800. Jisté však je, že byly stavěny jak pro potřeby armády, tak v menší míře i pro Pohraniční stráž (PS).